Stranky pro poteseni

O devatenáct miliónů korun připravil své zákazníky majitel prodejny ojetých mercedesů Vít Študlar. Šestatřicetiletého podnikatele z Plzně zatkla nyní policie ve Spojených státech amerických, kde se skrýval před spravedlností. Uprchl v roce 2005, kdy měl nastoupit do výkonu trestu. Za zpronevěru si má za mřížemi odsedět sedm let.

Mrazik

Zvuky ke stáhnutí:

Kompletní úvodní melodie, jde při titulcích na začátku filmu.

 

Vypravěčka: „Sním, bdím, je to sen, totéž ráno, tentýž den, ale teď už jinde jsme, je to jiná vesnice.“

 

Ivan se chystá do světa…

03.zip (164 kB)

Jeho matka: „Synáčku…!“

Ivan: „No co ještě?“

Matka: „Buď opatrný…“

Ivan: „Dobrá.“

Matka: „A nezapomeň na mě.“

Ivan: „Dobrá.“

Matka: „Vždycky pomáhej slabším.“

Ivan: „Dobrá.“

Matka: „A starším ustupuj!“

Ivan: „Dobrá.“

 

Ivan prochází vesnicí, všude ho pokoušejí dívky. Jedna ho láká:

04.zip (388 kB)

 

„Ach ty Váňo, Ivane,

jen se podívej na mě,

šaty mám vyšívané

a jsou celé hedvábné!“

 

Ivan nedbá, další:

 

„Váňo, Váňo, Ivánku,

nikam už nepospíchej,

proklouzni k nám za branku,

na mé okno zaťukej!“

 

Ivánek zase nic, další důry mu nadbíhají:

 

„Hej ty Váňo, širý svět,

přijdi si k nám posedět,

jablíčko ti dáme,

pak si zazpíváme…!“

 

Ivan si zpívá:

05.zip (618 kB)

 

„Ustupte, jen ustupte,

nebuď prašná, cestičko,

dobrý junák teď tebou jde,

chce poznat svět maličko.

Před naší, za naší,

cesta má ať nepráší, hej!

 

Když se dívám na sebe,

tak se musím pochválit,

nevypadám já věru zle,

zkrátka chlapec, jak má být.

Před naší, za naší,

cesta má ať nepráší, hej!“

 

Marfušina matka chystá svou dceru na příjezd budoucího ženicha, zdobí ji aby vypadala jak selská truhla…

06.zip (243 kB)

Macecha: „Princezna… Jako princezna.“

Marfuša: „Vážně?“

Macecha: „Jistě.“

Obě se tlemí, Marfuša: „Princezna…!“

Macecha: „Ne, princezna ne!“

Marfuša: „Tak co?“

Macecha: „Ty si královna!“

 

Ženich už přijel, spolu s matkou a dohazovačkou.

07.zip (326 kB)

Macecha: „Taková už je dcerka má, pracuje pilně od rána. Hned ráno, sotva vstane, už v peci oheň plane, pilně se snaží, vaří a smaží, ještě zamete dvůr a už prostírá stůl…“

Dohazovačka: „Co vám mám říkat… a taková krasavice! To se hned tak nepotká!“

Ženichova matka: „Jemináčku, to stačí. Ale lidé říkali…“

Ženich: „Tak!“

Ženichova matka: „… že máte dvě dcerušky.“

Marfuša: „Koho ste potkali, co vám to nalhali? Má matka jenom jednu dceru má, a to jsem já!“

Ženichova matka: „Ne! Čest nám prokažte a tu druhou ukažte.“

 

Macecha: „Tak, naši milí hosti, čím vás máme uctít?“

08.zip (197 kB)

Dohazovačka: „Uctěte masem či rybou, dejte nám co libo.“

Ženichova matka: „Můj synáček moc rád husí játříčka.“

Ženich: „Ano! Hhhh.“

Macecha: „Nasťo!“

Ženichova matka: „To ne! Ať nám nevěsta jídlo přichystá. Tak je to zvykem.“

Marfuša: „Mámo!?“

Ženichova matka: „A my se synáčkem se podíváme, jaká je hospodyňka.“

 

Marfuša chytala po dvoře husu, ale spadla do rybníka a vymáchala se tam. Nastěnka ji zachránila a přitom se odhalila, jak je krásná.

09.zip (165 kB)

Ženichova matka: „Tuhle dceru chce…“

Ženich: „Nastěnku chci za ženu! Ch, hhhhhh!“

 

Ivan stanul před chaloupkou na muří nožce, zvolá: „Chaloupko, chaloupko, tak je mi vhod: otoč se, ať je ke mně tvůj vchod!“

10.zip (887 kB)

Chaloupka se otočí, vyjde baba Jaga, protáhne se: „Uáááááá! Co chceš?“

Baba si nasadí brejle a zvolá: „Ha! Ivan! Přišel nečekán, nezván, chaloupku otočil a mě tím probudil… Nebylo mu asi vhod, že do lesa měla vchod. Pchá!“

Ivan: „Babo Jago stůj, nijak nečaruj! Musíš ke mně hodná být, pomoz mi Nastěnku zachránit!“

Baba Jaga: „Ej-jejejej! Pomoz u mě nehledej, radši rychle utíkej! Tak, chaloupko (baba dvakrát bouchne do futra, zazvoní to), otoč se, k lesu vchod ať stojí, zadem k Ivanovi!“

Ivan: „K lesu zády, ke mně vchodem!“

Baba Jaga: „K lesu vchod, k Ivanovi zády!“

Ivan: „K lesu zády, ke mně vchodem!“

Baba Jaga: „K lesu vchod, k Ivanovi zády!“

Ivan jde k chaloupce a ručně jí otáčí k sobě.

Baba Jaga vyleze a přetáhne ho koštětem: „Ty uličníku!“

Ivan: „Stejně to vyhraju! Chaloupko, otoč se ke mně, chaloupko, ke mně!“

Baba Jaga: „Ke mně!“

Ivan: „Ke mně!“

Baba Jaga: „Ke mně!“

Ivan: „Ke mně!“

Takhle se ještě chvíli hádají, chaloupka se otáčí tam a zpátky :-)

Nakonec baba upadne: „Oj! Počkej, však já ti to ukážu! A nespoléhej na svou sílu. Ty máš svaly, já mám čáry! Šufír, šaltýr, dřevěný bohatýr!“

Stromy okolo Ivana se probudí (jsou to vlastně entové), zpracují Ivana a nakonec ho hodí do chaloupky k babě. :-)

 

Ivan babu přemohl a teď jí zpracovává koštětem: „Á-cha-chá! Ty babice, mluv, čarodějnice! Kde může Nástěnka být?!“

11.zip (109 kB)

Baba Jaga: „Au! Kde může být…? Kde může být?“

Ivan: „Jak já jí mohu zachránit?!“

Baba Jaga: „Au! Zachránit… Zachránit…“

Ivan: „Tak ty babo, ty zlá Jago…!“

 

Dědouš Mrazík se prochází po lese a zpívá si:

12.zip (373 kB)

 

„Vyrostla štíhlá jedlička,

tam mezi modříny,

zelená byla celičká,

od jara do zimy,

zelená byla celičká,

od jara do zimy.

 

Na podzim vítr zazpíval:

spi, jedličko, jen spi!

Mrazík ji sněhem přikrýval,

pozor, jen nezmrzni!

Pozor, jen nezmrzni!“

 

Mrazík našel u stromu sedět Nastěnku, kterou macecha vyhnala z domu.

13.zip (304 kB)

Mrazík: „Má milá, odkud jsi zabloudila?“

Nastěnka: „No, z domova…“

Mrazík: „Z domova…?“

Nastěnka: „Hm.“

Mrazík: „Už je ti teplo, děvče?“

Nastěnka: „Teplo, dědečku Mrazíčku.“

Mrazík: „Dobrá.“

Nastěnka: „Teplo.“

Mrazík oběhne strom zezadu :-)

Mrazík: „Teď už je ti teplo, milé děvče?“

Nastěnka: „Teplo, Mrazíčku. Teplo, dědečku.“

 

Baba Jaga vystrojuje Ivana: „Tumáš na zahřátí huňatý kožíšek…“

14.zip (86 kB)

Baba z něj oklepe bordel, vznese se oblak prachu, Ivan kýchne.

Baba Jaga: „Na zdraví.“

 

Baba Jaga: „Tumáš sáňky jako loďky, krásné sáňky samochodky, samochodky samovodky, samy řídí, samy jedou, za Nástěnkou tě zavedou.“

15.zip (100 kB)

 

Ivan už odešel, baba za ním volá: „Kožíšek je jako nový, ať mi ho vrátíš!“

16.zip (65 kB)

 

Baba se raduje ze své podlosti: „Pěkně sem mu to zavařila! E-ej! Tou prací sem se unavila. Unavila, unavila, unavila, un… Au! To mě loupá v kříži!“

17.zip (162 kB)

 

Marfuša chtěla ženicha a bohatství, jaké Mrazík daroval Nastěnce a Ivanovi, proto sedí u stejného stromu a čeká na Mrazíka.

18.zip (361 kB)

Mrazík: „Je ti teplo, děvče?“

Marfuša: „Co chceš? Zbláznil ses? Ruce i nohy mě mrznou!“

Mrazík: „Tak co tady hledáš?“

Mrazík zase oběhne strom.

Mrazík: „Už je ti teplo, děvče? Je ti teplo, krasavice?“

Marfuša vstane a začne s Mrazíkem lomcovat: „Honem mi přičaruj ženicha a peníze a hodně moc!“

Marfuša dědouška hodí na zem.

Marfuša: „Tak dělej!“

 

Baba Jaga letí v koši k loupežníkům.

19.zip (237 kB)

Velitel loupežníků: „Á-ááá. Baba si přiletěla…“

Baba Jaga: „Kar kar…“ (co to k čertu má být, nevím…)

Velitel loupežníků: „Hh. To je ale krasavice…!“

Všichni loupežníci se začnou smát.

Baba Jaga: „Lesní panovníci, lupiči a loupežníci, teď můžete přilepšit si…“

Velitel loupežníků: „A jak?“

Baba Jaga: „V zlatě sto dukátů, stříbra čtyři vědra a měďáků… ó, kolik chcete, když svou práci provedete.“

 

Baba Jaga: „Chyťte je, svažte je, mučte je, zabte je. Jasné?“

20.zip (51 kB)

Loupežníci: „Jasné!“

Baba Jaga: „Na svá místa!“

 

Velitel loupežníků po dobře odvedené práci: „Babice, dej peníze!“

21.zip (88 kB)

Baba Jaga: „Hned, hned, hned, hned… Prosím.“

Velitel jí ukradne celý měšec a povalí ji.

Baba Jaga: „Ój, aj! Okradli stařenku!“

 

Ivan trestá babici, pak jí zlomí pometlo.

22.zip (57 kB)

Baba Jaga: „Košťátko… Koš’tá… Zlomil mi moje košťátko!“

 

Z nebe začnou padat kyje, které Ivan loupežníkům už před půl rokem vyhodil do nebe.

23.zip (37 kB)

Velitel loupežníků: „Á, chlapci! To sou ty naše klacky!“

 

Ivan vyplácí babu: „Ty zlá babo!“

24.zip (62 kB)

Baba Jaga: „Ušetři babušku, ušetři Jagušku…!“

Ivan: „Nikdo tě šetřit nebude!“

 

Macecha si maluje budoucnost: „Chm! Nastě dal truhlu a skříňku… A Marfušce dušičce dá dvě skříňky! … Ne! Čtyři skříňky a dvě truhlice! A proč by nedal? Když dal Nastě, dá nám taky. … Nastě dal za muže chasníka a Marfušce dušičce určitě dá hraběte…“

25.zip (209 kB)

 

Stařeček se konečně vzepře babě.

26.zip (27 kB)

 
Bývalý taxikář Študlar podle verdiktu soudu uzavřel v letech 1996 až 1998 celkem 86 smluv o zprostředkování prodeje osobních aut, ta prodal, ale peníze si ponechal pro svou potřebu. Svěřená vozidla prodával od 50 tisíc do 600 tisíc korun.